40 let Foerstrova komorního pěveckého sdružení, 25. 10. 2015

Asi jen sboroví dirigenti a zpěváci si dovedou představit, co všechno se skrývá pod pojmem 40. jubileum existence neprofesionálního ženského pěveckého sboru – tisíce zkouškových hodin, stovky koncertů a koncertních vystoupení, domácích a zahraničních koncertních zájezdů, a to vše při zvládání nekonečných povinností každodenního života. Ale dá se spočítat ona ničím nenahraditelná prožitá a darovaná krása, jakou člověku může poskytnout jen hudba?

V neděli 25. 10. se o tom ve Velkém sále paláce Žofín přesvědčili návštěvníci slavnostního koncertu, který u příležitosti 40. výročí svého založení uspořádal jeden z našich nejlepších ženských sborů – Foerstrovo komorní pěvecké sdružení (FKPS). U jeho kolébky stáli sbormistři Rudolf Zeman, Libuše Krejčová a zkušená hlasová poradkyně Dagmar Součková, jeho uměleckou tvář mu pak formovali jejich pokračovatelé Zdeněk Šulc, Jana Veverková, Lukáš Vasilek a současný sbormistr Jaroslav Brych. FKPS však nestojí v přední řadě našeho neprofesionálního sborového umění jen svou tradicí. Na svých dvaatřiceti úspěšných koncertních turné navštívily „Foerstrovky“, jak jim jejich důvěrní přátelé říkají, patnáct evropských zemí a z prestižních domácích i zahraničních mezinárodních sborových soutěží (Cork, Maasmechelen, Tours, Rimini, Tallinn, Lido di Jesolo, Vídeň, Klaipeda, Lindeholzhausen, Zwickau, Debrecen, Arezzo, Tolosa) si přivezly nejvyšší ocenění a řadu zvláštních cen. Jejich umění zdobí i spolupráce se známými osobnostmi z profesionální skladatelské, dirigentské, pěvecké a instrumentální sféry a dokumentují to i jejich nahrávky na čtyřech CD.
Pro jubilejní slavnostní koncert zvolil Jaroslav Brych zajímavou dramaturgii. Program otevřelo emotivní, tajemné provedení sboru Tabitha z Foersterova cyklu Pěti písní pro dětský nebo ženský sbor, op. 166. Působivé vyznění skladby podpořil jako vždy skvělý výkon klavíristy Daniela Wiesnera, který provázel sbor většinou čísel prvé poloviny koncertu, a sopranistky Barbory Jungmannové. Podobně se líbila i úspěšná novinka skladatelské soutěže FSU Jihlava, sboru věnované, v nepravidelných rytmech působivě pulzující, přitom však dostatečně majestátní Magnificat mladého skladatele Petra Koronthályho. Křest zbrusu nového CD FKPS s názvem „V dobrým sme se sešli“ uvedla stejnojmenná skladba z Moravských dvojzpěvů, op. 32. Čest stát se jejími kmotry připadla trojici bývalých sbormistrů FKPS – Zdeňku Šulcovi, Janě Veverkové a Lukáši Vasilkovi. Kromě již zmíněného Dvořákova oblíbeného kompletu, skladeb Vítězslava Nováka, Claudea Debussyho a Gabriela Faurého na něm najdou zájemci i Šest sborů, op. 15 Sergeje Rachmaninova. A právě výběr z nového CD – Claude Debussy: Salut printemps a závěrečná část z Rachmaninovova cyklu Angel – patřily podle mého názoru k největším interpretačním lahůdkám celého koncertu. Současné kvality FKPS pak prověřil závěrečný výběr pěti částí z velice náročného a cappellového cyklu Klementa Slavického Šohajé.
FKPS se počtem svých zpěvaček řadí již spíše do velkých ženských sborů, ale způsobem své interpretace, snahou o vystižení detailu zůstává stále komorní. Domnívám se, že oproti minulým dobám ztratil poněkud na kontrastní barevnosti altů, získal však na druhé straně na výraznosti sopránů a jeho celkový, velice příjemný zvuk je velice homogenní a výkon z hlediska pěvecké techniky excelentní. Za současnými úspěchy sboru stojí systematická, umělecky promyšlená, cílevědomá práce dirigenta Jaroslava Brycha.
Pro druhou polovinu koncertu si vybralo FKPS poněkud nečekaně (i když důvod je zcela jasný) známou „Korunovační“ Mši C dur, KV 317 Wolfganga Amadea Mozarta v upravené verzi vydavatelství Bärenreiter (upr. Herbert Breuer), v níž je původní sborová složka transformována pro ženský sbor. I v dnešní době se stává, že sami skladatelé upravují své úspěšné skladby pro nejrůznější sborová obsazení. Tyto úpravy, podobně jako úpravy klasických děl, však málokdy dosahují kvality originálu. Navíc jediné možné umístění celého ansámblu (orchestrálního doprovodu se ujala Komorní filharmonie Iwasaki, uměl. ved. Chuhei Iwasaki) pod balkon Velkého sálu Žofín upozadilo výrazně spodní hlasy FKPS, které neměly možnost se prosadit. Problémy by měl v této akustice možná i originální smíšený sbor. Sólových pěveckých partů se ujali renomovaní pěvci Eva Müllerová – soprán, Ludmila Hudečková – alt, Tomáš Černý – tenor a Roman Janál – bas.
Slavnostní koncert, který uzavřelo společenské setkání s přípitkem a pohoštěním v sále pražského Hlaholu, jednoznačně prokázal, že kdo chce zůstat věčně mladý a krásný (a pro ženy to platí dvojnásob), stačí, když chodí zpívat do sboru. Třeba právě do FKPS. Tak mnoho úspěchů do dalších let.

                                                                                                                         Jiří Kolář
                                                                                                                         časopis Hudební rozhledy 1/16